Tak pravil MJ 2.cast

22. července 2009 v 11:11 | L u l a* |  Rozhovory

Je skvělé vidět vás s vašimi dětmi - jak to takhle bez chůvy vůbec zvládáte?
Já se o svoje děti rád starám sám. Baví mě to, a jeden z důvodů, proč jsem si je pořídil, byl, že o ně budu moct pečovat. Přináší mi to úlevu, štěstí i zábavu, vždyť jsou to báječně sladké a nevinné děti.
Co pro vás vlastní děti vůbec znamenají?
To se těžko říká slovy, protože jsou pro mě vším. Probudím se a do nového dne vykročím jen díky nim. Udělám jim snídani, vyměním plínky, a když chtějí něco číst, tak si spolu čteme nebo hrajem na schovávanou, na slepou bábu a báječně si to užijeme.
A dokážete jim vytvořit normální svět? Ven asi moc nechodí.
Snažím se, co to jde. Samozřejmě bych chtěl být nejlepším tátou na světě.
A dochází jim vůbec, kdo jste a co pro tolik lidí znamenáte?
Určitě, vždyť se mnou jezdili na turné v limuzínách obklopených samými fanoušky.
Klikni a Cc

A líbilo se jim to?
No, pro ně to bylo dobrodružství, dokonce chtěly i na pódium. Prosily mě, ať je tam vezmu sebou. Tak to určitě jednou udělám, aby je poprvé viděl i celý svět.
A co vaše plastické operace?
Ale plastické operace má celý Hollywood! Nechápu, proč všichni ukazují jenom na mě. Tisk už to přehání. Vždyť jde jenom o můj nos, a oni píšou, že jsem si nechal operovat snad všechno, jako by jim nos nestačil. I Elvis přece podstoupil plastickou operaci nosu, říkala mi to Lisa Marie (red. pozn.: dcera Elvise Preslyeho, se kterou byl Jackson od května 94 do ledna 96 ženatý). Ale o tom se nemluví. Všichni ukazují prstem jenom na mě, a to není fér. Nikdy jsem si nenechal operovat oči, lícní kosti ani rty.
Takže jste spokojený s tím, jak...
... nikdy nejsem spokojený s ničím, protože jsem perfekcionista, tak to se mnou je.
Jeden z vašich právníků na tiskové konferenci řekl, že jste hledal malého bělošského kluka, který by vás hrál v reklamě na Pepsi - jako když jste byl dítě.
To je pěkná pitomost. To je snad nejhorší, co jsem o sobě slyšel. Zaprvé v té reklamě je můj obličej z dětství, tak proč bych chtěl, aby mě hrálo bílé dítě? Jsem Afroameričan a jsem na svou rasu hrdý. Jsem hrdý na to, kdo jsem.
Když už jste zmínil Lisu Marii - prý lituje, že s vámi nemá syna a že by s vámi pořád možná ještě chtěla mít dítě. Je to pravda?
No tehdy to alespoň pravda byla. Ale ať vám na tohle odpovím cokoli, tak mám problém a příští vydání bulváru bude psát: "Lisa už ho prý nechce ani vidět!"
Zůstali jste přátelé?
Lisa je skvělá. Mám ji moc rád a jsme pořád přátelé. A člověk nikdy neví, co bude zítra. Nemám ale tušení, co vlastně cítí. Můžu říct jenom to, že ke mně domů chodí na návštěvu za mými děti.
Myslíte, že se ještě někdy oženíte?
To by bylo pěkné.
Co kouzelného by se napotřetí muselo stát?
Muselo by to přijít jako blesk z čistého nebe. Musel bych se na ni podívat a cítit: To je ona, tahle je ta pravá.
To jste cítil, u obou manželek?
Ano, jistě.
Noviny psaly, že vy a vaše druhá žena Debbie nejste biologickými rodiči vašich dětí. Že prý jí bylo implantované cizí vajíčko, a potom byla uměle oplodněná.
To je úplná pitomost a špinavá lež.
Chcete mít další děti?
Rozhodně. Jak jsem říkal: víc než otec, víc než deset.
Když na sebe myslíte, zdá se vám, že do svého otce v něčem dorůstáte?
V hodně věcech se mu podobám. On je velice silný, je to bojovník. Vždycky nás učil jednat odvážně, věřit si a stát si za tím, čemu věříme. Že žádná hvězda není tak vzdálená, aby se na ni nedalo dosáhnout, a nikdy se to nesmí vzdát. A to samé nám říkala i matka.
Takže vy jste taky bojovník?
Rozhodně.
Co byste řekl, že jste za člověka?
Snažím se být zdvořilý, velkorysý, lidem něco dávat a dělat to, co si myslím, že by po mně chtěl Bůh. Někdy se modlím, a ptám se: "Kudy mám jít dál, Bože? Co chceš, abych dělal dál?"
Výběr z rozhovorů otištěných v časopisech Large (2005), VIBE Magazine (2002), USA Today (2001) a TV Guide Interview (1999)


Michael Joseph Jackson
* 29. 8. 1958, Gary, USA
+ 25. 6.2009, Los Angeles, USA
Vyrůstal v rodině jeřábníka Josepha a prodavačky Katherine a přišel na svět jako devátý z deseti sourozenců.
1964 se stal členem sourozenecké kapely The Jackson 5, kterou kromě něj tvořili bratři Jackie, Tito, Germaine a Marlo. Šéfem byl jejich otec Joseph, který v kapele vládl pevnou rukou.
1969 The Jackson 5 debutovali albem Diana Ross Presents The Jackson 5
Během natáčení filmu Čaroděj (1978) se seznámil s hudebním producentem Quincym Jonesem, díky jehož vlivu se z alb Off The Wall, Thriller a Bad stala klasická alba a také světové bestsellery
1985 společně s Lionelem Richiem složil celosvětový hit We Are The World a v témže roce koupil za 47 a půl milionu práva na skladby Beatles
1983 vystoupil na koncertě k pětadvacátému výročí vydavatelské firmy Motown a během písně Billie Jean poprvé předvedl svůj proslulý tanec zvaný moonwalk.
1984 získal rekordních osm ocenění Grammy za album Thriller, dohromady jich Jackson dostal třináct
1988 vydal knižní autobiografii Moonwalk
1993 byl hostem televizního pořadu Oprah Winfrey, kde mimo jiné pohovořil o své stále bledší pokožce. Může za ni údajně nemoc kožního pigmentu.
1994 oženil se s Lisou Marií Presley, dcerou Elvise Presleyho
1996 rozvod s Lisou Marií, druhý sňatek s ošetřovatelkou Debbie Rowe. Koncertoval v Praze.
1997 narodil se mu syn Michael Joseph Jackson Jr. zvaný Prince Michael
1998 dcera Paris Michael Katherine
1999 rozvod s Debbie, děti má ve své péči
2002 třetí dítě Prince Michael II.
2003 byl odvysílán dokument Living With Michael Jackson, v němž vystupoval chlapec jménem Gavin Arvizo, který později zpěváka zažaloval za sexuální obtěžování, k němuž údajně došlo na Jacksonově domovském ranči Neverland
2005 začal soudní proces, v němž Jacksonovi hrozilo až 20 let vězení. Byl shledán nevinným ve všech bodech obžaloby. Z Neverlandu se přestěhoval do Bahrajnu.
2009 na tiskové konferenci v Londýně ohlásil návrat na koncertní pódia. Lístky šly na dračku.
Sólová diskografie: Got To Be There (1972), Ben (1972), Music And Me (1973), Forever Michael (1975), Off The Wall (1979), Thriller (1982), Bad (1987), Dangerous (1991), HIStory (1995), Invincible (2001)
Hrál v televizním seriálu The Jacksons (1976), ve filmech Čaroděj (1978), Muži v černém 2 (2002), Miss trosečnice (2004). Objevil se i v kresleném seriálu Simpsonovi.


Michaelova pražská HIStorie
"I loveI you, I love you very much," ujišťoval 7. září 1996 Michael Jackson pražskou Letnou, kde odstartoval svou světové turné HIStory. Na jeho zjevení v Čechách nevzpomíná ale dnes s pohnutím "jen" 120tisícový dav tehdy vyprodaného koncertu:
"Choval se ke všem velmi přátelsky, dětem u nás daroval kvanta hraček a neměl na sobě ani roušku," potvrzuje zpěvákovo charizma Petra Vorlíčková, ředitelka Dětského domova Charlotty Masarykové na Zbraslavi, kde se král popu také zastavil. "V žádném případě jsem z něj necítila odstup, který by si jako superhvězda mohl dovolit. Dokonce se s námi i vyfotil," dodává. I podle českých členů ochranky, se kterými si Jackson kupoval meč v jednom z místních starožitnictví, působil zpěvák plachým dojmem. A na pokoru americké megastar vzpomíná i místní hotelový personál.
Kromě zpěvákovy osmimetrové sochy instalované na místě někdejšího Stalinova pomníku utkvěl totiž nezaujatým pamětníkům nejvýrazněji fanoušky okupovaný hotel InterContinental, kde Jackson trávil většinu pražské návštěvy: "Takové obléhání jsme zažili poprvé a naposled v naší prozatímní pětatřicetileté historii," upozorňuje mluvčí hotelu Petra Kazdová na tisícihlavý dav, tvořený ovšem většinou zahraničními turisty. "Při pouhém zavlnění záclony propadali fanoušci davovému šílenství, které podle ní chvílemi připomínalo výjevy z tragédií starověkého Řecka. "Pláč, podlomená kolena i omdlévání," vzpomínají i další zaměstnanci na davovou psychózu vyhlížejících Jacksonových ctitelů. Mnohem častěji než mistr sám hýbaly prý ale záclonou děti, které ho na turné provázely.
Se sponzory a doprovodem obývala Jacksonova pražská suita přes sto pokojů v druhém, šestém, sedmém a osmém patře a nadšení z hudebního systému pod okny nejevili jen obyvatelé přilehlých domů. Pracovna prezidentského apartmá se pro Jacksonův pobyt předělala na taneční parket, do ložnice se instalovala obří televize s oblíbenou Play Station a snídaně chystala vlastní kuchařka. A všude v apartmá měl pochopitelně připravené mísy s gumovými medvídky.
Kudy po české metropoli chodil - ať už po nábřeží nebo na Hradčanech -, jako by se s Jacksonem posouvalo pomyslné pódium, jež s ním najednou chtěli sdílet nejen skalní fanoušci jako je Denisa Prepslová (portrét největší české fanynky na straně 20), ale i nezasvěcení kolemjdoucí.
Fanouškovský "národ sobě" však vždycky zaznamenal největší aplaus při příjezdu jeho limuzíny k hotelu.V těch momentech přehlušilo aparaturu i celosvětově tradiční skandování, jež jako by odpovídalo vzkazu z koncertní Letné, "Michael, Michael, we love you!"
Stovkám ctitelů, kteří se tuhle neděli sešli na Staroměstském náměstí u sochy Jana Husa, rezonuje to lokální vyznání na rtech dodnes.


Mozart 20. století



Jeho vypjatý hlas poznáte na sto honů, jeho propracovaná choreografie magnetizuje oči. Jeho filmy zcela změnily žánr videoklipu. Čím víc se na něj díváte, posloucháte ho a čtete o něm, tím víc vystupuje jako osoba nadaná úchvatným géniem, nevídaným, ale taky zatraceně jednostranným. Jenom těžko vycházel s lidmi mimo pódium, kamarádil se s Paulem McCartneym, a pak záludně koupil katalog jeho písní - i když v tom nejspíš žádnou záludnost neviděl, jenom ty písně prostě chtěl mít. Postavil si lunapark, byl nadšený z fantastických filmů Stevena Spielberga a hraní bylo jedinou jeho vášní, stejně jako hraní si. Tím vším připomíná jiného hravého, bezstarostného a přitom v jádru duše bezradného a zoufalého génia - Wolfganga Amadea Mozarta - alespoň tak, jak jej ukazuje Miloš Forman ve svém Amadeovi. Na druhou stranu, ten film vznikl v roce 1984, v době Jacksonovy největší slávy. Možná je ta inspirace vzájemná.
Vlasy
Byla jeho idolem, vzorem i mentorem - Diana Ross. Stála u jeho uměleckých začátků a později se spekulovalo o jejich partnerském vztahu. Snažil se jí v mnoha ohledech přiblížit a podobat, a tak se jeho drobné afrokudrny v osmdesátých letech postupně proměňovaly v lokny. Jeho vlasy stejně jako legendární mokasíny, bílé ponožky, užší kalhoty o pár centimetrů kratší, než bylo do té doby zvykem, a krátká kožená bunda do pasu se staly módní vlnou, která se prohnala osmdesátými lety.
Brýle
Letecké brýle nosil často, dokázal je mistrně zakomponovat do choreografie. 31. ledna 1993 vystupoval v přestávce finále Super Bowl. Nejdříve se v záři ohňostrojů zjevil nad obrazovkami nad stadionem, během další salvy se pak objevil na jevišti, kde strnul v dramatickém postoji a minutu se nehýbal. Až potom si velmi, ale opravdu velmi pomalu začal sundavat brýle, mrštně je odhodil a dal se do zpěvu. Napínat publikum uměl lépe než kdokoli jiný.
Rukavice
Jackson se k ní dostal během prohlídky filmových studií zkraje osmdesátých let. Podle svědka Johna Keheho narazili s Jacksonem na střihače, který měl na jedné ruce bílou rukavičku, díky níž mohl projíždět film mezi prsty a hledat detaily. Bílá rukavice se stala symbolem éry okolo alba Thriller (1982) a pro Jacksona symbolizovala magický bod, ve kterém se hravost a láska zpěvákova vysněného světa propojuje s publikem.
Rozkrok
Jackson se začal chytat za rozkrok díky Martinu Scorsesemu. Režisér s ním točil klip k písni Bad (1987) a jedno jetí se mu obzvláště zalíbilo. Upozornil na něj Jacksona, aby viděl, co mimoděk udělal. Gesto po Jacksonovi začal opakovat kde kdo, ale jenom v jeho podání vyznívá stoprocentně asexuálně.
Oblek
V první polovině 80.let Jackson oblékal uhlazené mafiánské kvádro - bílé i černé. To druhé jej proslavilo v klipu Billie Jean, který znamenal přelom v pop kultuře - bylo to první video černého umělce, který vysílala MTV a zároveň se díky němu o stanici začalo mluvit. V klipu Beat It (1983) Jackson vystupuje jako pásek ve řvavé oranžové zipové bundě, která byla dalším krokem v jeho vášní pro uniformu a předznamenala barokní military styl, jenž začal Jacksona fascinovat na přelomu 80. a 90. let.
Mokasíny
Jejich první hvězdná hodina přišla 25. 3. 1983, kdy v televizním pořadu Motown 25:Yesterday, Today, Forever během skladby Billie Jean předvedl svoje první měsíční kroky - přestože 'moonwalk' nevymyslel, použil ho tak, že publikum zaječelo nadšením. V klipu k Smooth Criminal (1987) potom Jackson předvedl antigravitační náklon - povedlo se mu to díky speciálně upraveným botám, které si nechal patentovat.

"Zatím nemůžu poslouchat ani jeho hudbu"
Zúčastnila se šestadvaceti jeho koncertů, třikrát se s ním setkala osobně. Viděla ho dokonce v pyžamu a v ponožkách, uprostřed nepořádku jeho hotelového pokoje. Cesty za ním po celé Evropě ji stály statisíce. Každým dnem se měla stěhovat do Londýna, aby byla svému idolu blízko během plánované šňůry vystoupení. Ve čtvrtek se jí zhroutil svět. "Cítím obrovské prázdno. Vůbec nevím, co budu dělat," říká možná nejvěrnější česká Jacksonova fanynka, jednatřicetiletá Denisa Prepslová.
Během rozhovoru pláče a často se dívá na společnou fotku s Michaelem, kterou nese na pamětní místo na Václavské náměstí, aby u ní zapálila svíčku. "Ještě jsem si to nepřipustila. Je to, jako bych ztratila člena rodiny," říká. Jako o příbuzném o Jacksonovi také mluví. Zná jménem jeho děti i bodyguardy, posledních sedmnáct let má přehled o každém jeho kroku. Občas se zdá, jako by mu viděla i do hlavy. "Jeho smrt přišla tak náhle. A v tu nejhorší dobu. Tolik se těšil na koncerty, byl plný pozitivní energie," nepochybuje.
Od maturity za Majklem
Do Michaela se zamilovala, když jí bylo třináct let. "V roce 1992 jsem viděla v televizi koncert z Bukurešti a hned mi bylo jasné, že to je láska na celý život. Nejen že mi přišel geniální jako zpěvák a tanečník, ale cítila jsem, že je mi blízký i jako člověk," vypráví. Když v roce 1996 Jacko přijel do Prahy, jela ho vítat už na letiště. "Fanclub tehdy zařídil, že jsme tam měli vyhrazený prostor. Čekalo nás tam asi pět set. Michaelovo letadlo mělo zpoždění a po příletu dlouho trvalo, než z něj vystoupil. Bylo horko, čekali jsme tam hodiny, ale stálo to za to - Michael nás přišel pozdravit, já jsem měla to štěstí, že mi poprvé podal ruku."
Na letišti se Denisa seznámila s podobně "postiženými" a už jí nebylo pomoci. "Denně od rána do večera jsem stála u Intercontinentalu. Michael jezdil na nákupy, za dětmi do nemocnic a dětských domovů... a vždycky, když odjížděl nebo se vracel do hotelu, zastavil se u davu fanoušků." V rodinné škole, kde tehdy začínala maturitní ročník, viděli Denisu jen první školní den. Pak měla měsíční absenci. Jacko mířil z Prahy do Budapešti a poté do Varšavy. A Denisa s ním.
Na Michaela myslela i u maturity. S jarní částí evropského turné, kde nemohla chybět, to vyšlo jen tak tak. "Ve čtvrtek jsem odmaturovala a v pátek vyrazila za ostatními fanoušky do Brém, kde byl v sobotu první koncert turné." Stejně jako Michael zůstala na cestách tři měsíce. "Projeli jsme celé Německo, Itálii, Španělsko... Přespávali jsme ve vlaku, ve spacáku před hotely, kde bydlel Michael.. I když jsme se snažili co nejvíc šetřit, i tak to stálo minimálně padesát tisíc. Ale stálo to za to, byly to nejkrásnější tři měsíce mého života." To nejlepší přitom mělo teprve přijít..
Král v negližé
Mnichov, 8. června 1999. Denisa s kamarádkou stojí před hotelem Bayerische Hof, ve kterém bydlí jejich idol. V davu fanoušků čekají, jestli vykoukne z okna. Mezi Jacksonovými obdivovateli už patří mezi pokročilé, vědí, že chtějí-li upoutat jeho pozornost, nemůžou přijít jen tak. "Na hlavách jsme měly čepice s rolničkami a v rukou obrovský transparent polepený Disneyovými obrázky." A Michael se chytil. "Najednou k nám přišel bodyguard a zašeptal, ať jdeme s ním, že nás chce Michael vidět. Nejdřív jsme vůbec nechápaly, byly jsme strašně nervózní, pamatuju si, jak se mi klepaly ruce. Ale potom, když Michael přišel, to bylo jako setkání se starým přítelem." Podaly si ruku s Michaelem i jeho malým synem Princem, předaly dárky, nechaly si podepsat obaly od cédéček.
O rok později prohodila Denisa se svým idolem znovu pár slov, tentokrát před hotelem v Londýně. Kvůli třetímu setkání v roce 2002 dokonce "pohřbila" dávno mrtvého dědečka. "Pracovala jsem tehdy v Londýně jako au-pair, když jsme se dozvěděli, že Michael se chystá do Berlína. Aby mě rodina nechala odjet, řekla jsem, že musím na pohřeb dědy." V Berlíně pak byla u situace, která způsobila celosvětový poprask: Jacko vystrčil z okna hotelu svého mladšího syna. O pár chvil později se opakovala situace z Mnichova - Michaela zaujal obří transparent, a tak si nechal tři česká děvčata přivést do pokoje. Další popis zní téměř neuvěřitelně, na důkaz má Denisa fotky. "Když jsme vešly dovnitř, Michael už na nás čekal. Měl červenou košili a modré kostkované kalhoty od pyžama. Na nohou jen ponožky, samozřejmě bílé. Byl neoholený, na nose měl náplast a na bradě pupínek," popisuje Denisa a už i já začínám mít pocit, že mluví o starém příteli.
Mužný a voňavý
Překvapuje mě dál: s kamarádkami si prý chtěly u krále popu sednout, ale nebylo kam. "Na všech třech gaučích se válely nějaké věci," směje se. A vzpomíná na svůj nesobecký čin: "V pokoji bylo otevřené okno, zvenku bylo pořád slyšet jekot fanoušků. ´Michaeli, fanoušci tě volají´, řekla jsem mu. Kývl hlavou a vydal se k oknu. A já s ním. Zvenčí nás někdo vyfotil a tak se sbírka mých fotek s Michaelem významně rozšířila." Naživo prý vypadá drobnější - "když jsme se fotili, vytahoval se na špičky, aby nebyl menší než já." Hlas má prý mužný a "vždycky krásně voněl".
Naposledy viděla Denisa svého miláčka letos v březnu v Londýně, když na tiskové konferenci oznamoval svůj návrat na pódia. "Vypadal úžasně, působil tak energicky a šťastně..," říká. Jeho smrt jí zkřížila plány. "Pustila jsem práci v Dublinu a chtěla se přesunout do Anglie, abych mu byla nablízku. Už jsem měla koupené lístky na patnáct koncertů. Co bude dál, nevím. Ale do Londýna nepojedu, příliš by mi ho tam všechno připomínalo. Zatím nemůžu poslouchat ani jeho hudbu."
 


Komentáře

1 H | Web | 22. července 2009 v 11:44 | Reagovat

Sakra ta holka se s nim setkala osobně =) Bože já bych taky hrozně moc chtěla podat si s Michaelem ruku =(
a zajímalo by mě jak voněl =) hodně lidí říkalo, že prý voněl na metry daleko ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.